Jak byste prozatím zhodnotil probíhající sezonu u juniorů?
Tam teď nějaké hodnocení nemá úplně význam. Chystáme vše na play-off, kde je to úplně něco jiného.
Není tam tedy akutně za cíl skončit po základní části co nejvýše, například jako loni?
Pochopitelně bychom za to byli rádi, ale trochu více jsme to rozložili. Zvolili jsme trošku jinou strategii, kdy jsme nějaké hráče poslali ven, aby se vyhráli jinde. Nyní jsme si je stáhli a připravujeme vše na play-off.
Cíl postupu se nicméně od loňska určitě nezměnil?
Ten je možná je vyšší než byl loni, zvláště po tom, jak to dopadlo loni.
Koho považujete za největšího konkurenta právě v boji o postup?
Tam nikdy nevíte, s čím vyběhnou ty týmy, které mohou mít hráče také někde schované, takže to není jednoduché odhadovat. Samozřejmě ale největšími favority, kromě nás, jsou suverénně Chomutov, Vsetín a Zlín. Tihle by měli být ti největší, ovšem už loni to play-off ukázalo, že od prvního kola je každý zápas nesmírně vyrovnaný. Jestli tedy někdo je, nebo není favorit bych vůbec neřešil. Je to zkrátka úplně jiná soutěž.
Berete si i nějaké případné zkušenosti právě ze vzájemných konfrontací s Chomutovem nebo Vsetínem?
V té základní části nám to nemusí ukázat tolik. Záleží také kdy s nimi zrovna hrajeme, nyní je hodně nemocí a u těch mladých je to hodně nahoru a dolů, tudíž to moc nejde nijak srovnávat.
Jak se vlastně obměnil kádr oproti loňské sezoně?
Musím říct, že se vlastně ani tolik nezměnil. Jsme za to rádi, že to zůstalo tak nějak z devadesáti procent pohromadě, což bylo pro nás hrozně důležité. Někteří kluci už jsou starší a zkušenější a ti, co jsou z loňského dorostu, tak zapadli úplně výborně, což jsem možná ani nečekal.
Jsou teď v kádru juniorky nějací hráči, kteří mohou být výhledově členy kádru A-týmu?
Aktuálně tam máme Trojniče (Josef Trojna) a Višňu (Aliaksandr Višnieuski). Těch šikovných je tam ale víc. Vždy záleží, jak na sobě budou pracovat. Někdy si stále myslí, že se to odvíjí pouze od výsledků, ale reálně to tak vůbec není. Sledujeme i jak se chovají a jak fungují celý rok. Takhle nějak aby jim probíhal ten celý vývoj a podle toho se to také určuje. Když samozřejmě v áčku někdo chybí, tak se to občas doplní.
Funguje tedy opět provázanost s A-týmem, co se týče tréninků, nebo spíše chodí hrát někteří hráči do jiných týmů chlapský hokej?
Je to tady spíš tak, že když áčko potřebuje, tak mohou sáhnout do juniorů. Nicméně letos se to vypracovalo i u toho áčka, že je tam široký kádr a chodí tam hrát kluci do první ligy, které si pak Kladno stahuje. Tam pak záleží, jak je který hráč vytížený. Někteří hráči zůstanou i na tréninky občas v těch prvoligových týmech, a pak právě dochází k doplnění z řad juniorů. Tam mají šanci se ukázat.
Naopak sahá juniorka pro některé kluky do dorostu?
Musím říct, že zcela výjimečně. Máme teď kádr v juniorech relativně široký a není potřeba ho tolik doplňovat.
Když se přesuneme k vaší osobě, tak jste zažil v nedávné době určitý posun směrem k A-týmu. Jak se to celé seběhlo?
Byl to všechno docela fofr. Já byl samozřejmě nadšený, protože se tím hrozně učím. Pro mě je to výborná zkušenost a jsem za to rád.
Kterou pozici tedy nyní přesně u A-týmu vykonáváte?
Zapojuji se do stavby tréninků, kde pomáhám na ledě. Během zápasů jsem pouze nahoře s vysílačkou, kde po každé třetině seběhnu dolu. Všichni si sdělíme nějaké poznatky a pohled na hru a to je vše.
Jak ovšem řešíte případnou kolizi se zápasy juniorů?
Teď zrovna těch zápasů bylo opravdu hodně a bohužel se to sešlo, že juniorka hrála hodně venku, dokonce měla moravský výjezd. Na těch já bohužel nejsem, jede tam pouze pan Kadlec a zastupuje mě tam brácha, který mi s tím pomáhá.
Řešili jste i s panem Plekancem otázku další budoucnosti v klubu, zda se s vámi počítá někam dál?
Upřímně vůbec nevím a snažím se to neřešit. Já jsem hrozně rád za tuto zkušenost a co bude po sezoně, se bude řešit až po sezoně.
Nedávno proběhl i střet Kladna s Mladou Boleslaví, kterou vede váš otec. Vnímal jste zápas nějak jinak?
Přiznám se, že tohle vůbec neřeším. Zažil jsem to několikrát už jako hráč, takže to nějak nevnímám. Neproběhla ani popravdě žádná štengrovačka.
Je nicméně táta pro vás třeba trenérským vzorem?
Ano, komunikujeme spolu a hodně mi pomáhá.