Lidé z klubu, fyzioterapeutka Kateřina Jinochová: Proč se jí André Lakos smál a pak se nemohl ani hýbat?

Jak ses dostala k Rytířům?

U Rytířů působím od uplynulé sezony 2019/20. I když původem pocházím z Jižní Moravy a bydlím v Praze, byla jsem fanynkou hokejového Kladna ještě před tím, než jsem tu začala pracovat. Vloni v dubnu jsem chodila na baráž a slavila postup do extraligy, přitom jsem ještě vůbec netušila, že o pár měsíců později budu v klubu pracovat. Doporučil mě kolega z fakulty, který mi domluvil schůzku s Honzou Kreglem a ten mě poté přijal. Práce u hokeje mě velmi naplňuje a baví.

Čemu se věnuješ vedle toho, že se staráš o naše hráče?

Jsem vedoucí fyzioterapie na ortopedické klinice Orthotes v Praze. Vedle toho učím na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT studenty fyzioterapie, a do toho ještě školím kurzy pro fyzioterapeuty a trenéry v konceptu BLACKROLL.

Co zajímavého máš ve své praxi za sebou?

Vystudovala jsem bakalářský obor na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT a magisterské studium jsem absolvovala na Fakultě zdravotnických věd na Univerzitě Palackého v Olomouci. Mimo to mám za sebou stáž na University of Central Lancashire v anglickém Prestonu a nějaké další kurzy.

Jak si má laik představit tvou náplň práce v klubu?

Působím především u seniorského mužstva. Hráčům provádím diagnostiku i prevenci vůči zraněním, má práce zahrnuje také předzápasovou přípravu a pozápasovou regeneraci. Zároveň se starám i o mládežnické týmy – když se některému hráči něco stane, ošetřím ho.

Fanoušci tě mohou vidat mezi střídačkami. Všiml jsem si, že zápasy hodně prožíváš. Jaká jsi fanynka?

Horkokrevná (směje se). My totiž známe ty kluky nejen jako hráče na ledě, ale i jako kamarády, se kterými se mimo ten led bavíme i o běžných věcech. Buší mi srdce, když je třeba nějaký náš hráč faulován či tvrdě atakován, a pak leží na ledě v bolestech. Fandím klukům strašně moc a zároveň ty zápasy hrozně prožívám. A to tedy i ty jejich zranění, byť by si měl člověk držet zdravý odstup…

V týmu je jeden z nejlepších hokejistů všech dob a zároveň majitel klubu Jaromír Jágr. Je péče o něj nějak specifická? A co ostatní hráči? Mají nějaké speciální požadavky?

Zejména ze začátku jsem z něj měla popravdě trochu respekt. Jak jsi zmínil, jde o jednoho z nejlepších sportovců na světě, takže je to asi přirozené. Není to však jediný známý člověk, kterého bych léčila. Na klinice za mnou dochází další známé osobnosti, takže jsem na to svým způsobem zvyklá. Beru tělo jako tělo. Co se týče těch dalších hráčů, tak speciální požadavky mají hlavně ti starší z kabiny. Těm hodně záleží na určitých postupech a rituálech. Jsou třeba i hráči, kteří na tu předzápasovou přípravu k nám ani nechodí, ale po zápase na regeneraci dorazí. Spousta z nich chce tejpovat na stále stejném místě, někteří berou tejpování i jako určitý rituál, na který nedopustí. Každý hráč se v tomto ohledu liší. Kdo si však potrpí na dobrou fyzioterapii, tak to je třeba Michal Barinka, Petr Vampola nebo Patrik Machač. To jsou takoví stálí klienti.

Kateřina Jinochová ošetřuje během utkání útočníka Ladislava Zikmunda (Foto: Josef Poláček).

Je s někým těžší spolupráce? Tedy, v dobrém slova smyslu…

Nerada bych na někoho práskala (směje se). Ale mám třeba takovou vtipnou historku s André Lakosem. Stalo se to, když za mnou přišel poprvé. On je dvoumetrový obr, já naopak měřím 163 centimetrů, takže na sebe koukáme z úplně jiných výšek. On si z toho usoudil, že mu právě kvůli naším rozdílným fyzickým parametrům nemohu pomoci, že na to nebudu dostatečně silná. Říkal, že nebude ani cítit, že mu něco dělám. Jenže to nevěděl, že se věnuji fasciální fyzioterapii. Když jsem pak aplikovala fasciální manipulaci na jeho těle a dokončili jsme to, odcházel se slovy, že za mnou už nikdy nepůjde, protože ho bolelo celé tělo. Celá kabina si z něj pak dělala srandu.

Co si člověk může představit pod tou fasciální manipulací?

Je to metoda, které se moc fyzioterapeutů nevěnuje. Je to metoda, která pochází z Itálie. Tzv. fascie je pojivová tkáň, která obaluje celé naše tělo - svaly, orgány. Od hlavy až k patě. V částech té fascie bývají místa, která se v podstatě scvrknou – mohu to přirovnat k tomu, že máš na sobě tričko, to se scvrkne a najednou vidíš, že to tričko změní konturu. Spousta problémů, které mají hráči, pramění z fasciálního systému, a proto je nutné provádět terapii fascií. Asi teprve dva a půl roku se tato metoda učí v Česku, jinak se kvůli tomu jezdilo do Itálie.

A jaká je Kateřina Jinochová mimo místnost pro fyzioterapeuty a mimo ordinace?

Jsem velice aktivní člověk, který potřebuje pohyb a sport. Mám ráda i kolektivní sporty, a to i jako divačka. Mé okolí o mně často říká, že jsem perfekcionistka (směje se).