Baráž končí a extraliga zůstává na Kladně. Jaké jsou pocity bezprostředně po zápase?
Super, nebyl to vůbec lehký zápas. Jsem rád, že jsme to zvládli a nepodvolili jsme se tomu, co máme ve zvyku, že když dostaneme góla, přestaneme hrát.
Ve třetí třetině dal nakonec rozhodující gól Matěj Beran. Lámal se zápas v tomhle okamžiku?
Byl suprově před bránou, hraje tohle opravdu dobře. V tu chvíli to bylo o tom, kdo dá gól, pak už by se to oběma týmům otáčelo těžce.
Další série s Jihlavou plná emocí. Je to dané vzájemnou historií?
Když jsem byl na Kladně poprvé, tak jsme s nimi hned hráli semifinále a prohráli jsme v sedmém zápase. Potom to už byla skoro každý rok baráž nebo play off. Potkávali jsme se pravidelně každý rok. Určitě tam bude nějaká zlá krev.
Jak se ty osobně budeš ohlížet za touhle sezonou?
Začínal jsem na Spartě, kde jsem čekal, že možná dostanu víc důvěry, což se mi nedostalo. Chtěl jsem hrát a věděl jsem, že když půjdu na Kladno, tak by to mohlo fungovat. Znám trenéry, znám se s Jardou a věděl jsem, že mě fanoušci dobře přijmou. Snad jsem jim to vrátil.
Teď už můžeme prozradit, že jsi baráž hrál se zlomeným palcem na ruce. Jak těžké bylo vůbec nastupovat k zápasům?
Stalo se mi to ve druhém přáteláku s Kolínem. První dva týdny to vůbec nevypadalo, že budu hrát. Bavili jsme se o pátém, šestém eventuelně sedmém zápase, že bych naskočil. Pořád se řešilo, jestli operovat nebo ne. Týmový doktor mi na to nakonec udělal speciální dlahu. Jsem opravdu rád, že jsme vyhráli a už ji nebudu muset nosit na ruce. Už totiž začíná smrdět. Když jsem do toho dostal, tak to bolelo, ale nebylo to nic hrozného. Spíš mě to omezovalo v tom, že jsem palcem nemohl hýbat. Hokejku jsem držel vlastně jen spodními čtyřmi prsty.
„Můžeme fanouškům jenom poděkovat za to, že nás takhle podporovali.“
Seker jsi dostal opravdu hodně. Nezhoršilo se ti to ještě?
Snad ne, měl jsem i speciálně vyztuženou rukavici, kterou mi připravili kustodi. Radil mi i Džegr, který na jednom mistrovství hrál taky se zlomeným prstem. Všívali mi do toho výztuhy a fungovalo to výborně.
Obě svoje barážové branky jsi vstřelil bekhendem. Omezovalo tě zranění při střelbě?
Už jsem začínal přemýšlet, jestli mě zdravý palec nelimituje při střelbě bekhendem. Když ho nepoužívám, je to hned kvalitnější. Při zápasech jsem ale zase tolik střel neměl. V tréninku jsem ale viděl, že každá třetí čtvrtá střela nebyla taková. Hokejka mi sklouzla z ruky, otevřela se mi čepel a puk neletěl přesně tam, kam jsem chtěl.
V rozhodujícím zápase jsi se ale prosadil opravdu pěkně. Jak těžké to bylo, když tě obránce tak těsně bránil?
Věděl jsem, že je konec přesilovky, takže jsem zkusil jít mezi beky, protože si hlídají přihrávky do strany. Dostal jsem se do patové situace, takže jsem to zkusil na bránu, což se vyplatilo.
Podruhé zažíváš takové oslavy s Rytíři. Jaká byla atmosféra?
Bylo to super už v prvních dvou zápasech tady. Tentokrát byl navíc plný barák. Super, můžeme fanouškům jenom poděkovat za to, že nás takhle podporovali.
Na závěr se nabízí otázka – co bude s Láďou Zikmundem v další sezoně?
Sám nevím. Teď se musím dát dohromady sám, protože jsem po téhle sérii rozsekaný. Uvidíme.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Rytíři udrželi extraligu a Jágr už skládá tým: Spousta hráčů tu bude pokračovat, hlásí majitel. Fanouškům vyseknul poklonu
Jihlavu jsme udolali i počtvrté a jsme dál extraligoví!
Rozpis ledu
Nadace rytířů
Fanshop
Vstupenky